Jak jsi se dostal k rádiu KLFREEone?
No tak to je dlouhá historie. Před lety Cosmos rozjížděl internetový časopis Prasklá Moucha a oslovil mě, jestli bych se nechtěl podílet na tomto webu publikováním článků. Pak, když se před rokem připojil do sítě KLFree, přemýšlel o internetovém rádiu. Když nad tím teď přemýšlím, tak u zrodu rádia stála tehdejší redakce Prasklé Mouchy. Já jsem měl natočené některé mé rozhovory a tak jsem je upravil, aby se daly vysílat. Ty můžete slyšet v pořadu Hovory S. Je to takový zpestření programu a baví mě to; ta příprava, i ta setkání. Přemýšlel jsem, čím bych ještě mohl přispět k chodu rádia a napadl mě pořad, kde bych pouštěl scénky, které si posluchači z nabídky vyberou. A tak vznikl pořad Humor na přání. Zcela výstižně to charakterizuje slogan pořadu: "My nabízíme, vy vybíráte..."
To bylo výstižné. Zmínil ses o Hovorech S... Můžeš nám to přiblížit? S kým jsi mluvil?
Tak teď to neberte, že se chci chlubit... To vůbec ne! Tak asi nejcennější je pro mě rozhovor s Miroslavem Horníčkem, který jak všichni víme, již není mezi námi. Já to považuji za životní poctu, neboť mám pana Horníčka velmi rád... Můžu ho neustále poslouchat a nikdy mi nezevšední. Dále mám v archivu Jiřího Lábuse, Maxim Turbulenc, Bass Detect, spisovatelku Slávku Kopeckou a další.
Věnuješ se ještě něčemu jinému kromě Prasklé mouchy a Rádia KLFREEone?
Kromě tohoto se věnuji tvorbě www stránek. Spravuji web kina Hutník, obecní stránky Braškova, vytvořil jsem web s fórem o mluveném slovu, který docela funguje. A 7 let jsem se věnoval amatérskému divadlu.
7 let divadlo, teď vysíláš v rádiu. Nemáš při tom trému a kdy jsi ji měl skutečnou velkou?
Myslím si, že trému ani tak moc nemám. V rádiu jde o to mít zrovna ty správný věty v hlavě a dobře setříděný slova. Při prvním vysílání jsem se do toho úplně zamotal, ale asi to bylo tím, že jsem si napsal, co mám říkat a pak je nakonec všechno jinak. Další díl už jsem si udělal jen tabulku na hlasování a jel jenom z hlavy. Ono se dá těžko odhadnout, co se bude za okamžik dít a ani nevím, co budu zrovna pouštět. Ale o tom tato otázka nebyla... Jestli mám trému? Hmm. Tak to je záludné, asi záleží na situaci. Na divadle asi ne a před diváky také ne. Ono pokud je dobré obecenstvo, tak to jede samo a navíc v té tmě v hledišti nikoho nevidíš, ale musíš předstírat, že koukáš na každýho a ten musí pocit, že je to určeno jenom pro něj. Naučil jsem se nekoukat do světel, ty mi nevadí. Velkou trémou, kterou jsem zažil, pro mě bylo osobní setkání s Miroslavem Horníčkem. Mluvit s člověkem, o kterém jsem se učil ve škole se mnou dost zalomcovalo. Jinak je to v pohodě.
Tak a teď takový malý výslech. Co tě dokáže potěšit?
Když někomu udělám radost a nebo když se mi někoho podaří rozesmát.
Co nesnášíš?
Nesnáším přetvářku, aroganci, povyšování se nad někoho, války a lež.
Kterého komika máš nejradši?
Všechny. Každý má něco svého, co mě dokáže rozesmát. Miluju forbíny Wericha s Horníčkem, pobaví mě Tragičnost smutného může.
Na čem jsi závislý?
Na čaji a na Internetu.
Co je u tebe na prvním místě?
Moje přítelkyně.
Na co koukáš v televizi?
Na televizi moc nekoukám. Poslouchám hlavně rozhlas.
No a na závěr... Co by jsi chtěl sdělit posluchačům rádia KLFREEone?
Tak buďte na sebe hodní, pomáhejte si navzájem. Poslouchejte nás. A už mě nic nenapadá.